MBS SFŘ Brno Kapucíni

SEKULÁRNÍ FRATIŠKÁNSKÝ ŘÁD

(Ordo franciscanus saecularis - OFS)

Místní bratrské společenství Sekulárního františkánského řádu v Brně u Kapucínů


Řehole Sekulárního františkánského řádu

POVZBUZENÍ SV. FRANTIŠKA KAJÍCÍM BRATŘÍM A SESTRÁM

[neboli Slova života a spásy někdy též nazývaná: 1. verze Listu věřícím]

Ve jménu Páně!

O těch, kteří konají pokání

Všichni, kteří milují Boha celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí a celou svou silou (srov. Mk 12, 30) a milují své bližní jako sami sebe (srov. Mt. 22, 39), mají v nenávisti svá těla s jejich neřestmi a hříchy, přijímají tělo a krev našeho Pána Ježíše Krista a přinášejí plody hodné pokání: Ó, jak blažení a požehnaní jsou ti muži a ženy, když toto činí a v tom vytrvají, neboť na nich spočine Duch Hospodinův (srov. Iz 11, 2) a učiní si u nich příbytek (srov. Jan 14, 23) a domov, a jsou dětmi nebeského Otce (srov. Mt 5, 45), jehož skutky činí, a jsou snoubenci, bratry a matkami našeho Pána Ježíše Krista
(srov. Mt 12, 50). Snoubenci jsme tehdy, když v Duchu svatém se spojuje věrná duše s naším Pánem Ježíšem Kristem. Jeho bratry jsme, když plníme vůli nebeského Otce
(srov. Mt 12, 50). Matkami [pak jsme], když ho nosíme ve svém srdci a ve svém těle
(srov. 1 Kor 6, 20) díky božské lásce a čistému a upřímnému svědomí; rodíme ho skrze svaté konání, které má druhým svítit jako vzor (srov. Mt 5, 16).

Ó, jak je slavné, svaté a veliké mít Otce v nebesích! Ó, jak je svaté, útěchyplné, krásné a obdivuhodné mít takového Snoubence! Ó, jak je svaté, milé, líbezné, pokorné, pokojné, sladké, láskyhodné a nade vše vytoužené mít takového Bratra a takového Syna: našeho Pána Ježíše Krista, který položil život za své ovce (srov. Jan 10, 15) a modlil se k Otci slovy: Otče svatý, zachovej ve svém jménu ty, které jsi mi ve světě dal (Jan 17, 11); byli tvoji a mně jsi je dal (Jan 17, 6). A slova, která jsi dal mně, dal jsem jim; oni je přijali a skutečně uvěřili, že jsem vyšel od tebe, a poznali, že jsi mě poslal (srov. Jan 17, 8). Za ně prosím, a ne za svět (srov. Jan 17, 9). Posvěť je (Jan 17, 17) a požehnej [jim]; pro ně se posvěcuji
(Jan 17, 19). Prosím nejen za ně, ale také za ty, kdo pro jejich slovo uvěří ve mne
(Jan 17, 20), aby byli posvěceni v jednotě (srov. Jan 17, 23) jako my (Jan 17, 11).
A chci, Otče, aby tam, kde jsem já, byli se mnou i oni, aby viděli mou slávu
(srov. Jan 17, 24) ve tvém království (Mt 20, 21).
Amen.

O těch, kdo nečiní pokání

Avšak všichni ti a ty, kdo nežijí v pokání a nepřijímají tělo a krev našeho Pána Ježíše Krista, ale žijí v neřestech a hříších, jdou za špatnou žádostivostí a špatnými touhami svého těla, nezachovávají, co přislíbili Pánu, ale tělesně slouží světu tělesnými žádostmi a světskou starostlivostí: ti jsou drženi ďáblem, jehož jsou dětmi a jehož skutky konají (srov. Jan 8, 41), jsou slepí, protože nevidí opravdové světlo, našeho Pána Ježíše Krista. Nemají duchovní moudrost, protože nemají Božího Syna, který je pravou moudrostí Otce, a je o nich řečeno: S celou svou moudrostí byli v koncích (Žl 107 [106], 27) a: Prokletci, kteří se odvrátili od tvých přikázání (Žl 119 [118], 21).

Vidí a nechápou, poznávají a konají zlo a [tak] sami vědomě ztrácejí [své] duše. Pohleďte, slepci, kteří jste oklamáni svými nepřáteli: tělem, světem a ďáblem; protože pro tělo je příjemné hřešit ale obtížné je sloužit Bohu; neboť všechny neřesti a hříchy vycházejí a pocházejí z lidského srdce, jak praví Pán v evangeliu (srov. Mk 7, 21). A nemáte nic ani v tomto světě, ani v budoucím. A myslíte si, že nadlouho vlastníte marnosti tohoto světa, ale jste oklamáni, protože přijde den a hodina, o kterých neuvažujete, nevíte a ani netušíte; tělo slábne, smrt se blíží a tak se umírá trpkou smrtí.

A kdekoliv, kdykoliv a jakkoliv člověk umírá ve smrtelném hříchu, bez pokání a zadostiučinění, pokud může konat zadostiučinění a nekoná, ďábel uchvátí jeho duši z jeho těla v takové úzkosti a zmatku, jaký nikdo nemůže znát, leda ten, kdo to zakouší. A všechny schopnosti, nadání, moc a vědění a moudrost (2 Kron 1, 12), které si mysleli že mají, budou od nich odňaty (srov. Lk 8, 18; Mk 4, 25). A majetek zanechávají příbuzným a přátelům, kteří si ho odnesou a rozdělí a pak řeknou: Zlořečená ať je jeho duše, protože nám mohl dát víc a získat víc, než získal. Tělo sežerou červi a tak ztratili tělo i duši v tomto pomíjivém světě a půjdou do pekla, kde se budou trápit bez konce.

Všechny ty, ke komu dojde tento dopis, žádáme v lásce, kterou je Bůh (srov. 1 Jan 4, 16), aby tato výše uvedená, vůni šířící slova našeho Pána Ježíše Krista s božskou láskou laskavě přijali. A kdo neumějí číst, ať si [je] nechají často předčítat; ať je svatou činností u sebe uchovají až do konce, neboť jsou duch a život (Jan 6, 63). A kdo tak neučiní, budou muset vydat počet v den soudu (srov. Mt 12, 36) před soudním stolcem našeho Pána Ježíše Krista (srov. Řím 14, 10).


Svatý František založil třetí řád v roce 1221, pro lidi žijící ve světě. 
Tento řád nevyžaduje opuštění dosavadního prostředí, zříci se manželství nebo plnění úkolů ve světě. Založil ho pro lidi, kteří uprostřed světa chtěli žít podle jeho ideálů. Do tohoto společenství patří laici ze všech stavů (ženy i muži, svobodní i žijící v manželství) a také diecézní jáhni, kněží a biskupové. Dnes se pro řád užívá název Sekulární františkánský řád (SFŘ).

Jsme katolíci, kteří žijí ve světě. Snažíme se svůj každodenní život utvářet podle zásad Evangelia po příkladu sv. Františka

Středem našeho života je Kristus, usilujeme se prohlubovat svůj vztah k Němu. Charakteristickým znakem je bratrství po vzoru našeho zakladatele sv. Františka. Sdružujeme se v místních společenstvích, ve kterých se scházíme ke společné modlitbě, rozjímání, vzájemné pomoci a dalších akcí - dle možnosti a zájmu členů. Tato jednotlivá místní společenství pak spadají pod národní radu. Jednotlivé národní rady pak pod mezinárodní radu. Rady jsou volené a slouží z velké části k vzájemnému propojení a pomoci.

Nejvyšší, slavný Bože, osviť temnoty mého srdce a dej mi Pane pravou víru, pevnou naději a dokonalou lásku, moudrost a poznání, abych splnil tvůj svatý a pravý příkaz.
Nejvyšší, slavný Bože, osviť temnoty mého srdce a dej mi Pane pravou víru, pevnou naději a dokonalou lásku, moudrost a poznání, abych splnil tvůj svatý a pravý příkaz.

Jednotlivá společenství vede ministr, kterého si členové s trvalou profesí volí při volební kapitule ze svých členů. V jeho práci mu pomáhá místní bratrská rada, jejíž jednotliví členové jsou taktéž voleni při volbách z řad profesních terciářů. Funkční období rady je po dobu tří let, po jejich uplynutí jsou vyhlášeny nové volby. 

Místní bratrské společenství duchovně doprovází a podporuje duchovní asistent, který je pro dané společenství jmenován provinciálem řádu, do jehož jurisdikce MBS spadá.

Do Sekulárního františkánského řádu může vstoupit každý člověk dobré vůle, 
pokud je pokřtěný katolík, biřmovaný a může přistupovat ke svátostem, nezáleží na věku (vstup je omezen plnoletostí), či vzdělání, rozhodující je pouze touha srdce a jeho otevřenost pro Krista a bratry. 
Je založen pro ty, kdo hledají duchovní společenství a přejí si být součástí velké františkánské rodiny.

Samotný vstup do SFŘ je postupný - nejprve po asi ročním období je období iniciace, pak noviciátu a završen je trvalou profesí, která probíhá při slavnostní mši svaté .

Při obřadu přijetí do řádu dostává nový člen "řeholní jméno", na znamení, že do svého života chce zapojit sv. Františka. Řeholní jméno si volí podle "svého patrona", který ho jeho terciářským životem, jak věří, doprovází.